Kam se ztratil můj duch Vánoc?

5. prosince 2017 v 17:40 | Black soul |  Zmatek v hlavě

Nevím, jestli je to tím, že když jste malí, Vánoce pro vás mají úplně jiný význam, než když se dostanete do vyššího věku, nebo se jenom pomalu-rychle mění doba, ale svým způsobem pro mě Vánoce z nějakého důvodu ztratily to originální kouzlo. Můj vánoční duch jako by si vzal dovolenou, z které se tak trochu zapomněl vrátit už před několika lety.


Když jsem byla malá a věřila jsem na Ježíška, Vánoce pro mě měly kouzelný význam. Celý den jsem poskakovala po babiččině kuchyni sem a tam, doháněla všechny k šílenství a každou chvilku koukala z okna, jestli náhodou neuvidím letět Ježíška kolem, byla jsem ve válce sama se sebou, jestli chci večer vidět Zlaté prasátko a vyplatí se nejíst, nebo jestli chci sníst, co nejvíc cukroví se do mě vejde a naštvat mámu tak ještě víc, protože bych pak večer nejedla večeři. Se ségrou jsme zkoušely všechny možné vánoční zvyky, které se nám nikdy nepovedly, jak měly, po večeři jsme šplhaly do druhého patra u babi v baráku, sledovaly jsme hvězdy a hádaly se o tom, která z nich je Ježíšek. Když zazvonil zvoneček z obýváku, obě jsme poskakovaly jako paka a usmívaly se od ucha k uchu. Nervózně jsme postávaly před dveřmi do obýváku a ani jedna z nás nechtěla vejít první. Pamatuju si, že když jsme se obě naučily číst, obě jsme se hádaly, která bude rozdávat kde dárky, z nějakého důvodu jsme se obě vždycky praly o to, kdo bude číst jména na dárcích doma.

Přesně si nepamatuju, kdy jsem přestala věřit na Ježíška, ale pamatuju si, že to byla moje babička, která to všechno uvedla na správnou míru. Jednoho dne jsem se jí prostě zeptala, jestli Ježíšek existuje a ona mi řekla, že nikdo nemůže říct, jestli ano, nebo ne, ale že ty dárky, které dostávám jsou od mých rodičů. (Jestli se něco mojí babi musí nechat, tak je to fakt, že se nikdy s ničim nebabrá a nemaže med kolem huby. Ale přes mé zlomené srdce, že Ježíšek není, stejně pro mě Vánoce to kouzlo neztratily.

Až posledních pár let je to všechno na palici. Vánoční věci se objeví v obchodech už na začátku září a vy se přistihnete, jak si broukáte koledy v půlce října. Koncem listopadu se v televizi objeví reklama na kofolu, což je jako brána do světa Vánočních reklam a Vánočních písniček, které slyšíte, kam nos vystrčíte, a čím víc blíží prosinec, tím víc lidí vám přes víkend začne v obchoďácích omezovat osobní prostor. Loni, když jsem chodila do práce na devátou ráno (protože všechny obchody tady otvírají v devět), lidi už stály fronty před vchodem a čekaly, až je pustí dovnitř. A přijde mi, že lidi tady v Anglii to berou ještě větším útokem, než my v Čechách.

Přijde mi, že Vánoce už nejsou o tom, aby člověk seděl doma s rodinou a užíval si klidu, pokoje a míru, ale o tom, kdo vezme obchod větším útokem, nakoupí lepší dárek a pochlubí se cukrovím, který stejně nakonec vyhodí (alespoň tak to s polední položkou chodí u nás v rodině). Teta a babi napečou tunu cukroví, aby se všude mohly chlubit a stěžovat si, jak tejden nespaly a pekly dnem a nocí, jenže pak to stejně nikdo nejí, protože je toho moc a všechno nakonec skončí u slepic, který díky tomu alespoň něco z těch Vánoc mají taky.

A mě vždycky chytne Vánoční nálada začátkem prosince a když dojde na Vánoce, nálada je pryč a já sedím u babi v kuchyni jako Grinch a chci to mít všechno za sebou.

Očividně, jako lidstvo, zničíme úplně všechno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama